Ahoj, jmenuji se Zefiana a toto je část mého příběhu, který bych s vámi ráda sdílela.. Moc jsem o tom nepřemýšlela, netušila jsem, jak moc mě to ovlivní… přijít o vlasy!! Moje rodina tím trpěla víc. Před první chemoterapií mi řekli o takzvané ledové čepici, což je speciálně upravená čepice zamrazená na teplotu -28 stupňů Celsia (a která si tuto teplotu uchová), kterou mi nasadí na hlavu během chemoterapie, aby mi léčiva nepřešla do vlasů a ty mi poté nevypadaly. Už tehdy mě to vyděsilo, nevěděla jsem, co čekat, v duchu jsem si již sama sebe představovala plešatou. Moje matka na tom však trvala a tak jsem do toho šla a zkusila to.. Bylo to strašné a bolelo to. Na celých pět hodin jsem měla zmrzlou hlavu.
Když jsme z nemocnice odcházeli, bylo mi z chemoterapie příšerně zle a hlavu jsem měla jako led, nemohla jsem si vzpomenout ani na základní slova.. Když jsem se měla osprchovat, celé mi to došlo, vlasy mi začaly padat, ohromné množství… šla jsem rovnou ke kadeřnici a nechala se ostříhat hodně nakrátko, nemělo to moc vliv, protože, jakmile jsem na hlavu sáhla, měla jsem ruce plné chomáčů vypadaných vlasů. Každý tvrdil, jak skvěle to vypadá.. hahaha. Nechtělo se mi tomu věřit, pro mě to v tu chvíli bylo to nejtěžší, byla jsem v šoku, padaly mi vlasy!!! Po druhé chemoterapii mi můj manžel oholil hlavu a oholil si i tu svou. Nemohu ani vyjádřit, co jsem tehdy cítila… nebyla jsem to už já, byl to někdo jiný, byla jsem ztracená.
Mluvila jsem o tom s nejlepší přítelkyní Ivanou a pokusila se jí vysvětlit, jak se pro mě všechno změnilo.. Má skvělou firmu AFRODITI v Praze, která se zabývá vlasy a krásou. Pochopila mě… Pár dní poté mi poštou přišel balíček a, když jsem ho otevřela, zjistila jsem, že mi poslala asi deset různých paruk.. Popravdě jsem si to v té chvíli asi nechtěla připustit, že je opravdu budu potřebovat a ani jsem si je nechtěla zkusit. Když jsme spolu potom mluvily znovu, pomohla mi uvědomit si něco úžasného.
Řekla mi: „není tvoje chyba, že se ti to přihodilo. Nemusíš to schovávat, tak si to užij. Vždycky jsi chtěla být blondýna…Vyber si ty, které se ti líbí a vyměň je, až budeš chtít!“ Páni…Přesně to jsem potřebovala slyšet.. že je to v pořádku.. Takže jeden den jsem byla blondýna, další bruneta a jindy jsem nosila šátek. Měla jsem na výběr. Naučila jsem se, jak je upravovat do různých kreací, skutečně jsem si to užívala… už jsem se nestyděla..